Nobelova cena
Marek Řezanka
Milé děti, zdali víte,
co zločinec činí?
Hříchy páchá obrovité
(Zlem je dobrodiní).
Než by nechal děti zabít,
pryč je rychle vozí,
než dopadne bomba na byt,
a je po explozi.
Takový holt zatknout má se,
že se vůbec snaží.
Je to zločinec a prase,
křičí hoši v ráži.
Nejvíce řvou humanisté,
kteří sankce světí,
i když zheblo – což je jisté,
pět set tisíc dětí.
Od Iráku po Libyi
člověk práva nemá.
Tam jen ti zlí zřejmě žijí,
což je velké téma.
Špatným se prý nepomáhá:
Země rozvrácená?
Na Západě čeká vraha
Nobelova cena…
Bez čeho nemá debata o zločinech smysl...
Údaj za mrtvé civilisty v Iráku následkem americké agrese z let 2003–2011 je odhadován na cca 461 tisíc.
V britské celostátní televizi Channel Four v pořadu byla v říjnu 2010 uveřejněna šokující hodinová reportáž, obsahující informace z prozrazených 400 tisíc armádních dokumentů, které byly publikovány na Wikileaks:
Američtí vojáci na kontrolních stanovištích volně stříleli do automobilů s civilisty, kteří se jim nelíbili.
Američtí vojáci stříleli i povstalce, kteří se už vzdali.
Film drastickým způsobem potvrdil informace, že americká armáda záměrně nevyšetřovala vraždy a týrání páchané iráckou policií a armádou v průmyslovém měřítku.
Dokumenty rovněž poukázal na fakt, že americká a britská vláda lhaly, když tvrdily, že neshromažďují informace o usmrcených civilistech.
Z tajných amerických armádních dokumentů na Wikileaks, vyplývá, že američtí vojáci předávali zajaté osoby nechvalně známé jednotce mučitelů v irácké armádě.
Podle britského Guardianu americká armáda stovky hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala, přestože znásilňování, týrání, a dokonce vraždy se jevily jako systematická praxe iráckých policistů a vojáků.
Někteří z nás si možná vybaví mučení iráckých vězňů ve věznici Abú Ghrajb, kterou řídila americká armáda. Mučení srovnatelné s nacistickými praktikami bylo dlouhodobě na pořadu dne na Guantánamu.
Americká armáda a CIA se možná dopustily válečných zločinů mučením zadržených v Afghánistánu. Uvedla to hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová.
Velký dopad měla americká válka v Afghánistánu, která k žádnému pozitivnímu výsledku nevedla, na civilisty. Celkový počet obětí se různí. Mise OSN UNAMA, která počet obětí monitorovala od roku 2009, uváděla, že celkem bylo mrtvých a zraněných 111 000. Značné množství obětí si vyžádaly nálety. Podle AP při nich zemřelo 47 245 civilistů včetně dětí.
Nezapomínejme ani na civilní oběti v Jemenu. I tady za ně nesou přímou odpovědnost Spojené státy americké.
Jak to, že proti Spojeným státům americkým nebyly podniknuty ze strany Evropské unie žádné kroky? Kde jsou sankční balíčky? Kde jsou předvolání do Haagu? Jak to, že nepadaly výzvy, že USA nesmí zvítězit? Kde byla lidská práva celá desetiletí zpět? Proč nebyla souzena česká rodačka Madeleine Albrightová, která v květnu 1996 v interview s Lesley Stahlovou prohlásila, že cena půl milionu mrtvých iráckých dětí – obětí amerických sankcí – je docela přijatelná, aby američtí chlapci nemuseli znovu narukovat do Iráku, kam nakonec stejně narukovali?
Kdo může říct, že všechny tyto informace jsou irelevantní? Z mého pohledu jsou zásadní – neboť ukazují záměrnou slepotu Západu a jeho nesmírné pokrytectví. Bez tohoto kontextu nemá žádná debata o současném konfliktu na Ukrajině cenu – a postrádá jakýkoli smysl. Je na nás, občanech, zda si chceme lhát do kapsy, nebo začneme vnímat svět bez přikrášlených legend takový, jaký opravdu je.
